Farní voda

Ahóóój vodáci!!! Na jednom z předešlých setkání na farní zahradě padlo slovo o vodě a kánoích. Protože otec Pavel je muž činu, domluvil se termín a plán byl na světě. Ve dnech 28.-30.7. proběhla první farní minidovolená na vodě, a sice na Berounce. Deset lidí se podělilo o místa v pěti kánoích.
Pavel – pirát berounských vod, který dokázal svézt na kánoi i tři lidi, pobrat bezpočet zavazadel a ještě k tomu toho moc nenaspat. Doubravka – sympatický Pavlův háček, po jednom z pirátských výpadů si odvezla jako kořist Klimešovic psa Lili. Harry – byl raději ve vodě než v kanoi, ať už ji otočil v klidných vodách břichem vzhůru, či z ní skákal do vody a následně se na ni pokoušel zpět vylézt. Lucka – háček Haryho a neutuchající optimista, který se s Harrym několikrát víceméně nedobrovolně vykoupal. Tak přišel o foukací harmoniku. Lenka – rozvážný zadák, který bravurně sjížděl všechny jezy, kromě těch nesjízdných. Manina – usměvavý háček, po kterém byla největší poptávka. V závěru plavby dělala háčka Harrymu. Klimešovi – vzhledem k počtu zabrali dvě kánoe a ještě měli s sebou psa. První den zaujímali v plavební sestavě poslední pozice (to jak se seznamovali s lodí, vesly apod.), druhý den přední pozice (to už se seznámili), třetí den poslední pozice (dětská pracovní síla zvolna ochabovala). I tak podala Hedvika s Vašíkem skvělý výkon, což dokázali společným řízením lodi. Doprovod na kajaku tvořil Vašek Koutecký se psem Sazinkou. Neocenitelná byla jeho pomoc při přenášení lodí, a to hlavně na horním toku Berounky, protože pod Dolanským mostem bylo docela dost jezů. Směrem k Roztokám u Křivoklátu, kam až jsme dojeli, jezů ubývalo, zato přibývalo stojaté vody, kde bylo třeba opřít se do vesel. Přespávali jsme v kempech ve stanech. Mše svatá se tak také odehrávala ve stanu, což byl krásný zážitek. Vydatnou pomocí nám byla i denní modlitba církve. A že nás Boží přízeň provázela, o tom svědčí i přívětivé počasí. Téměř nepršelo, ač byla předpověď počasí v tomto ohledu velmi pesimistická. Příjemně zmoženi jsme se ve středu rozloučili s vodou a pozdravem Ahóóój s posledními proplouvajícími vodáky. A zatímco část našich zavazadel putovala autem Terezky Koutecké do Dýšiny, my jsme s růžencovými zdrávasy na rtech nasedli do vlaku a jeli domů.
David Klimeš