Je smutná
a dvojnásob bolestná
cesta Tvé matky
za tebou do vězení.
Namísto radosti a pýchy nad Tebou
je pokořena k slzám.
Jak tě má utěšit?
Slova jsou zbytečná, kde srdce hovoří.
Když tě všichni bijí, matka tě pohladí,
když všichni tebou pohrdají, matka s láskou tě povzbudí.
Pohleď na Matku Páně, jež potkává Syna vedeného na smrt a v davu vrahů jej objímá pohledem láskyplným. Jí, pokořené, a přece oslavené, odevzdej svou matku i sebe,
aby vám oběma vyprosila smilování.