Aktuálně

V sobotu 6. 5. 2017 se dýšinský kostel rozezněl tóny varhan a houslí. To první měl na svědomí prof. Vojtěch Novák, to druhé Renata Klimešová. Zazněly skladby J. S. Bacha, A. Corelliho, G. F. Händela a dalších. Bylo to krásné.

O prodlouženém víkendu 28. 4. - 1. 5. 2017 vyrazily rodiny farnosti na bývalou faru v Dobré Vodě u Hartmanic, jejíž kostel je známý svým unikátním skleněným oltářem, betlémem a křížovou cestou. Čas jsme trávili výlety po Šumavě (např. kostel sv. Mořice u Annína, řeka Vydra), modlitbou a snahou o přežití nájezdů dětské smečky. Fotky si prohlédněte ZDE.

Fotky si prohlédněte ZDE. V sobotu 22. dubna 2017 se konalo další setkání dětí. Začínalo se jako obvykle mší sv. v dýšinském kostele. Po ní se přítomní účastníci rozdělili na tři skupiny a rozeběhli se po hřbitově luštit zprávu z písmen na náhrobcích. Když už konečně byla kompletní, vytáhli jsme lano, sedák a karabinu s kyblíkem a vyzkoušeli jsme základní techniky slaňování, abychom je použili ještě odpoledne v terénu. Po dobrém obědě tvořeném – jak jinak – špagetami jsme dvěma auty vyrazili do Druztové.

Několik fotek ze slavení velikonočního tridua v dýšinském kostele si prohlédněte ZDE.

V neděli 2. 4. 2017 vypukla na dýšinské faře postní duchovní obnova pod vedením domažlického kaplana a ředitele diecézního centra mládeže P. Pavla Fořta. Po snězení oběda v podobě párků a křenu jsme se zaposlouchali do svou přednášek zmíněného kněze, abychom se v mezičase mezi nimi mohli věnovat modlitbě nebo přistoupit ke zpovědi. Ve čtyři hodiny pak vše ukončila krátká adorace v kostele a svátostné požehnání.

Fotky si prohlédněte ZDE. V sobotu 1. dubna 2017 se dýšinská farnost vypravila na poť do trapistického kláštera Nový Dvůr Bratři trapisté přišli asi před dvaceti lety do našich končin z Francie. Uprostřed krásné přírody opravili rozpadlý barokní hospodářský dvůr tepelského kláštera. K němu pak přistavěli kostel, který navrhoval britský minimalistický architekt J. Pawson a patří ke světovým klenotům moderní architektury. Společenství bratří trapistů se řídí heslem sv. Benedikta ora et lebora (modli se a pracuj).

Fotky si prohlédněte ZDE. Jak to bývá zvykem, jednu sobotu v měsíci (tentokrát to bylo 25. 3. 2017) obětujeme čas pro přírodu a děti. Opět jsme začali mší svatou v devět hodin ráno, uvařili jsme si oběd, rozdělávali oheň, který se tedy nepovedl. A vyrazili jsme za pokladem naší Země, tedy za přírodou. Jeli jsme do Plas do muzea u kláštera, kde děti mohly poznat, jak vypadaly domácnosti v 19. a 20. století. Potom nás čekala krásná túra okolo řeky...

Fotky si prohlédněte ZDE. Dýšinský kostel byl posvěcen 15. března 1328 a už pár let si to připomínáme slavením posvícení v sobotu nejblíž tomuto datu. Letos to vyšlo na 18. březen. Začalo se už v pátek, kdy se po mši sv. vystavila v kostele Eucharistie a lidé se střídali po hodinách celou noc a celý den v modlitbě. V sobotu o půl šesté večer byla slavnostní mše sv., o 689 let a tři dny později, než jistý pomocný biskup pražský Přibyslav kostel vysvětil.

V pátek 17. 3. 2017 se večer na dýšinské faře sešli ti, kdo se toužili seznámit s krásami africké přírody. Marek Novotný, který nedávno podnikl náročnou cestu po Ugandě, si pro nás připravil výbornou přednášku, při níž jsme se mohli seznámit s touto mimořádnou zemí, v níž pramení Nil, a vynadívat se na fotky slonů, zeber, antilop a nosorožců, s nimiž se náš přednášející setkal. Jako bonus se navíc nabízel chléb s africkou specialitou: arašídovým máslem a banánem. Celá přednáška se protáhla na více než dvě hodiny a rozhodně stála zato.

O víkendu 10. - 12. března 2017 vyrazila naše farnost spolu s plzeňskými studenty opět na naše obvyklé místo duchovních obnov v klášteře ukrytém uprostřed přírody v Lomci u Vodňan. Začali jsme v pátek večer mší sv., pak následoval úvod do duchovní obnovy, v němž jsme se dozvěděli, že nás bude celou dobou provázet Ježíšovo podobenství o marnotratném synovi z Lukášova evangelia. Po dobrém vyspání se nás v sobotu čekaly tři promluvy, mezi nimi soukromá modlitba, adorace, breviář, křížová cesta a mše svatá, večer pak konference, při níž se mohl každý svěřit s tím, co jej oslovilo.