Aktuálně

Fotky si prohlédněte ZDE. Den po Noci kostelů, v sobotu 30. 5. 2015, se zas na zahradě dýšinské fary jarmařilo. Vyrostly zde stánky, pulty a přišli lidé, kteří něco zajímavého a krásného umějí vyrobit, aby to nabídli k ukázání a k prodeji. Bylo zde k vidění mnoho keramiky, plátěných tašek, pletených zvířat, růženců, mýdel a tak dále a tak dále. Zároveň na faře stále ještě fungovala čajovna. O kus dále se smažily bramboráčky, čepovalo pivo a lesní školka z Druztové nabízela dobroty, které připravily jejich maminky.

Fotky si prohlédněte ZDE. Letošní Noc kostelů v pátek 29. 5. 2015 proběhla v naší farnosti hned na třech místech, v Dýšině, v Druztové a v Plané nade Mží. Velké poděkování patří organizátorům a všem, kdo se zapojili do realizace. V Dýšině byl hlavním tématem programu stanoven orloj. Na začátku ponocný představil světce, kteří sestoupili ze svých míst na oltářích a podstavcích, aby mohli každou celou hodinu vystoupit v orloji: jednou na kůru a dvakrát v západním průčelí kostela, v otevřeném okně na půdu.

V sobotu 16. 5. 2015 proběhl v sále kulturního domu v Kyšicích farní ples, v pořadí už patnáctý. Nedorazilo mnoho lidí, asi šedesát, což mělo i své výhody, např. ve sníženém počtu srážek tanečníků na parketě. Faktem ale je, že atmosféra byla i tak dobrá. Hudba zněla výborně, zpěv také, Anička u kasy se usmívala, tombola byla bohatá (menší počet účastníků zvýšil pravděpodobnost výhry), obsluha milá. Díky všem, kdo ples organizačně zajistili, stálo je to nemálo času i nervů.

V sobotu 16. 5. 2015 vystoupili v dýšinském kostele při koncertu dva mladí hudebníci: Přemysl Kšica, regenschori kůru u Panny Marie Sněžné v Praze asyn Josefa Kšici, varhaníka v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, hrál na varhany a Miroslav Smrčka na trubku. Prostor zde rozezněli skladbami starých mistrů i vlastní improvizací. Bylo to výborné. Varhany s trubkou vytvářejí nádhernou kombinaci a navíc to oba hudebníci moc uměli. Dýšinské varhany nejsou právě v nejlepším stavu a bylo úžasné, co všechno se z nich dá dostat.

V pátek 15. 5. sehráli na farní zahradě herci z plzeňských divadelních uskupení a ochotníci z Dýšiny pašijovou hru o umučení a zmrtvýchvstání Krista. Režisérkou byla Marcela Žandová. Fotky si prohlédněte ZDE.

Fotky z této akce si prohlédněte ZDE. S rodinami a panem farářem jsme vyjeli na prodloužený víkend do Manětína. Ubytovaní jsme byli na faře. Každý den jsme měli v podvečer mši svatou. Večer pak bylo povídání na duchovní téma. Také jsme chodili na výlety. Byli jsme se podívat v poutním kostele sv. Barbory, který má vevnitř studnu. Potom jsme byli na procházce nedaleko historického městečka Rabštějna.

Fotky si prohlédněte ZDE. Dnešní setkání dětí na faře bylo ve znamení sluníčka. Většinu dne jsme strávili na farní zahradě. Vyráběli jsme s pomocí sádrového obvazu právě to, co koho napadlo: tulipán, sluníčko, zombíka i auto. Přetahovali jsme se s lanem, zahráli si fotbal a spoustu dalších her a měli jsme se dobře. Manina připravila povídání o příběhu O milosrdném samaritánu. Díky Věrce jsme měli co jíst. Sluníčko nás zahřálo.
Veronika Petrlíková

Fotografie z výletu si prohlédněte ZDE. V sobotu 18. 4. vyrazil houf dětí se svým farářem a s Lukášem Petrlíkem na báječný výlet. Chtěli jsme jet vlakem do Mladotic, ale České dráhy nám svou výlukou změnili způsob dopravy na autobusovou, cíl se naštěstí nezměnil. A odtud slibovala mapa krásnou trasu kole řeky Střely až do Plas. A taky že ano. Hned na začátku cesty jsme si u romantického mostu opekli buřty jako pohon na osm kilometrů, které byly před námi. Příroda nádherná, počasí nádherné, společnost nádherná.

Fotky si prohlédněte ZDE. V sobotu 11. 4. zavítal do dýšinského kostela skvělý soubor Musica ad gaudium. Předehrou koncertu bylo stěhování cembala, které se, ač je to k nevíře, vejde po odšroubování nožiček do osobního auta. Při tomto transportu se samozřejmě nástroj s mnoha strunami rozladí. Dát to do pořádku je záležitost další půl hodiny. Koncert začal.

V úterý 7. 4. 2015 se na dýšinské faře povídalo o betlémských mniškách, komunitě řeholnic žijící v odloučenosti ve svém klášteře daleko od civilizace v krásné přírodě rakouských Alp. Pro asi dvacet zájemců, kteří na faru přišli, představila Lucie Vavrušková, která v klášteře belémských mnišek strávila půl roku, historii této řeholní rodiny, která vznikla teprve ve 50. letech 20. století ve Francii.