Aktuálně

Fotky z velikonoční vigilie, nejslavnostnější mše sv. v noci z Bílé soboty na neděli, při níž byli pokřtěni čtyři katechumeni, si prohlédněte ZDE.

Fotky si prohlédněte ZDE. Sobota 28. března 2015 byla pro naši farnost plná ruchu a dění. Ráno se v devět začínalo s předvelikonočním úklidem kostela. Naštěstí dorazilo poměrně dost ochotných lidí včele s Petrem Stajnerem s průmyslovým vysavačem, a tak jsme se vším byli poměrně rychle hotovi. Ve stejnou hodinu začínalo v Plzni setkání mládeže s biskupem a někteří zástupci farnosti byli přitom. V deset hodin zas mělo na faře vypuknout setkání dětí.

Fotky si prohlédněte ZDE. Každý rok v pátek před Květnou nedělí večer se vyráží z katedrály do ulic Plzně na křížovou cestu, kterou vede otec biskup a jejíž jednotlivá zastavení si připravují společenství mládeže z celé diecéze. Stejně tak se stalo i letos. Naši farnost odvážně reprezentovali Pancata Pepa a Matouš, Aneta Hahnová a Anička Stárová a připravili si rozjímání nad zastavením Ježíš v rukou vojáků.

Fotky si prohlédněte ZDE. V pátek odpoledne jsme vyrazili společně vlakem z Plzně tam, kde se sbíhají všechny cesty světa → směr Lomec. Tedy ještě s malou přestupní stanicí v Číčenicích, kde nás vyzvedla sympatická sestřička řídící velký Volkswagen Transportér. Na Lomci se k nám přidali i ostatní, kteří dorazili po vlastní ose. Po ubytování zamířili všichni do kaple, kde byla od 19:00 úvodní mše sv. Zde nás se srdečným a povzbudivým úsměvem na tváři přivítal náš kněz Pavel Petrašovský.

Fotky si prohlédněte ZDE. V sobotu 14. 3. 2015 jsme v Dýšině slavili posvícení, výroční den posvěcení kostela, které proběhlo 15. 3. 1328. Předcházela tomu celodenní adorace, kdy jsme se od pátečního do sobotního večera střídali po hodinách v kostele před vystavenou Eucharistií. Počasí tomu moc nepřálo a myslím, že všichni adoranti malinko zmrzli, ale snad i to jim stálo zato. V půl páté začaly na faře pod vedením Petra Brůčka vznikat krásné lucerničky ze zavařovaček a barevných papírů.

Fotky si prohlédněte ZDE. S touhou dostat se sobotního dopoledne pod povrch věcí jsme ryli. Snad pro potřebu urvat ze světa ještě o něco víc krásy, nebo jen pro chuť trochu víc manuálně žít. Technika linorytu nabízí mnoho a stačí k ní málo. A pak ještě dobrý průvodce tímhle dloubavým světem. Toho jsme taky měli. Talentovaná výtvarnice Marta Červáková pevně nad námi bděla a po celou dobu neztratila nic ze své laskavosti ani trpělivosti - ba to už je na světě skoro dvakrát, neboť čeká miminko.

Fotky si prohlédněte ZDE. Setkání dětí bylo v sobotu 28. února. Přijel jsem z Plzně do Dýšiny s Maninou, pozdravil jsem všechny a viděl jsem tady nové děti. Malovali jsme na fólii barvami na sklo, já jsem udělal ovci, kytku a vázu s kytkami. Šli jsme do kostela a zvonili jsme se zvonem poledne. Pak jsme jedli těstoviny s omáčkou, bylo to dobrý, výborný. Potom jsme byli na bohoslužbě. Zvonil jsem zvonkem, četli jsme v knížce s Pavlem.

Fotky si prohlédněte ZDE. Za sněhem jsme od soboty 17. 1. do soboty 24. 1. 2015 vyrazili do krušnohorské fary v Horní Blatné. Wolfgangův dům se rychle zaplnil: miminky, tatínky, maminkami, teenagery, dětmi, návštěvníky z jiných farností a také některými moudrými dědečky a jedním panem farářem. Celý týden jsme strávili ve víru běžkování, sáňkování, sjezdování,… Maminky vařily samé dobroty, tatínkové se postarali o bluesový doprovod, děti se kutálely a batolily, kde to jen šlo.

V neděli 11. 1. 2015 vystoupil v dýšinském kostele plzeňský sbor Vox imperfecta, který se věnuje interpretaci staré duchovní hudby. V jejich programu byla ještě znát příchuť Vánoc, zpívali mimo jiné i staré latinské a české koledy, koneckonců právě svátkem Křtu Páně, který se tuto neděli slavil, skončila vánoční doba. Koncert byl krásný, zpěváci sympatičtí, pan starosta přítomný a koncert svými slovy zahájil. Jen účastníků mohlo být více, prý to bylo tím, že právě v čase jeho konání se vraceli žáci dýšinské školy z lyžařského výcviku a rodiče si je museli vyzvednout, odmrazit a umýt.

Fotky si prohlédněte ZDE. V sobotu 10. 1. jsme zahájíli tříkrálovou sbírku v kostele. Povídali jsme si přitom o kadidle, které přinesli mudrci Ježíškovi, tom, že je pryskyřicí ze vzácného stromu Boswelia, o tom, že v čím nehostinnější zemi roste, tím je jeho kadidlo lepší a vzácnější a o tom, že aby kadidlo naplnilo své poslání, musí být spáleno. Po tomto rozjímavém úvodu jsme už řešili technické problémy.