Aktuálně

Fotky si prohlédněte ZDE. nebo ZDE. I letos na první den školního roku, 1. září 2014, se konal tradičí program pro školáky, kteří toužili oslavit konec prázdnin a začátek školy. V půl páté se sešli v kostele, kde měli nejdříve rozdělit pohádkové bytosti na hodné a zlé a uvědomit si, že v našem srdc jsou i víly i čarodějnice a přijmout požehnání do všeho, co je tento rok ve škole čeká.

V současné době, kdy obchody přetékají různým zbožím a jejich otevírací doba je téměř neomezená, je recyklace věcí všeho druhu vítanou alternativou. Nemyslíte? Mohli jsme se o tom přesvědčit 9.srpna 2014 na dýšinské faře. Celé akci předcházel téměř čtrnáctidenní maraton vybírání a třídění věcí, které nám lidé z Dýšiny a okolí přinesli. Obě místnosti v přízemí na faře doslova praskaly ve švech a byly naplněné až po strop. Nejvíce bylo oblečení, bot, a různých hrnků, talířků a knih. Občas jsme našli i dost kuriózní předměty – např. vodní dýmku, výbavičku pro miminko ze 70.

Fotky si prohlédněte ZDE. Mohlo by to vypadat jako podivný turistický výlet. Protože ujít 37 km první den (z Dýšiny do Hořovic) a 27 km druhý den (z Hořovic na Svatou Horu) není až tak úplně normální. Pokud však máte cíl (úmysl, proč cestu podnikáte), správné duchovní zapálení a skvělého duchovního průvodce, pak je to nádherná pouť. A tak tomu bylo i 4.-6.srpna, kdy se deset poutníků vydalo s otcem Pavlem na Svatou Horu. Nohy nás bolely, o to nic. Puchýře se nevyhnuly ani otci Pavlovi.

Ahóóój vodáci!!! Na jednom z předešlých setkání na farní zahradě padlo slovo o vodě a kánoích. Protože otec Pavel je muž činu, domluvil se termín a plán byl na světě. Ve dnech 28.-30.7. proběhla první farní minidovolená na vodě, a sice na Berounce. Deset lidí se podělilo o místa v pěti kánoích.

Fotky si můžete prohlédnout ZDE. V neděli na mši se otec Pavel ptal, kdo jede na tábor. Rychle jsme se přihlásili. Už to začne! Po mši nás rodiče odvezli do Jesenice, kde se tábor konal. Nejdříve jsme si našli svůj pokoj a vybalili jsme si věci. Poté nás Pavel seznámil s programem a Nikča nás rozdělila do skupin. V pondělí jsem začali hrát hry. Další den nás čekal bojovka v lese. Měli jsme najít památná místa Jeruzaléma a klíče, ale nesměli nás chytit muslimové.

Fotografie z eucharistického průvodu, který se odehrál po mši sv. na slavnost Těla a Krve Páně v neděli 22. června 2014, naleznete ZDE.

Fotky si prohlédněte ZDE. Když něco organizují Brůčkovi, bývá to záruka kvality. A v sobotu 14. 6. 2014 organizovali na farní zahradě jarmark Brůčkovi. A samozřejmě mnoho jiných dobrých duší, které Irena s Petrem oslovili. Před farou vyrostly stánky, které se postupně zaplňovaly zbožím. Tak např. pan Svoboda ukazoval své vlastnoručně vyřezané betlémy.

Fotky si prohlédněte ZDE. V sobotu 14. 6. 2014 se naposledy před prázdninami sešly děti na svém pravidelném každoměsíčním setkání na faře. Program stál zato především díky Milošovi, který půjčil svou vzduchovku a Michalovi, který pravděpodobně cestou vykradl mateřskou školku, protože přinesl skvělé pomůcky typu dřevěné mochomůrky s dírami, do kterých se házely míčky, strašně dlouhého pytle, jímž se dalo prolézat, kuželky a hlavně horolezecké lano, kladku a sedák, z nichž začal dělat lanovou dráhu.

Farnost vyrazila na pouť. Autobus nás v sobotu 31. 5. 2014 ráno nabírá v Dýšině, ve Staňkově přistupují další účastníci a po cestě plné zpěvu a modliteb nás vyplivuje v německém městečku nedaleko hranic Neukirchen beim Heiligen Blut – Nové Kostely u Svaté Krve. Je zde překrásný poutní komplex, který byl podle staré pověsti údajně postaven na místě, kde český husita zasekl meč do sochy Panny Marie, z níž začala prýštit krev. Začíná se mší sv., kterou slouží za nádherného hudebního doprovodu společně místní řezenský a náš plzeňský biskup.

Fotky si prohlédněte ZDE. Po vydařené premiéře nové adaptace Pašijové hry vycházející z barokních textů, kterou v rámci Noci kostelů na farské zahradě Evangelického sboru v Chrástu s chutí zahráli ochotníci z Dýšiny, Chrástu a okolí (započítaje do okolí i Plzeň:-), ožila v pátek 30. 5. 2014 Ježíšovým příběhem zahrada dýšinské fary. Do příjemného, byť chladnějšího, večera se lehce po osmé začali scházet první diváci, kteří postupně zaplnili téměř do posledního místa celé hlediště.