Jeden příběh, který byl vymyšlen proto, aby v něm byla zašifrována moudrá myšlenka, vypráví toto: Dva pocestní putovali v zimě po úzké stezce do svého cíle. Po všech útrapách, které prožili, se ke všemu strhla prudká sněhová bouře. V rozvířeném sněhu nebylo vidět na krok a téměř po paměti a s nemalými obtížemi postupovali dál. Náhle kdesi pod sebou zaslechli slabé sténání a volání o pomoc. Někdo spadl do srázu pod cestou a zřejmě byl na pokraji života. „Nedá se nic dělat,“ řekl první poutník, „kdybychom se mu snažili pomoci, v tomto počasí zahyne on i my.