Mládež putovala do Częstochowe

Fotografie si můžete prohlédnout ZDE. O víkendu 9. – 11. listopadu vyrazilo devět členů dýšinské mládeže a jeden kněz na pouť do nejvýznamnějšího polského místa Częstochowe. Vyjeli jsme vlakem v pátek odpoledne a nejprve zamířilo do moravské Ostravy, kde nám měly zázemí poskytnout sestry boromejky. A taky že ano. Sestry nás čekaly na nádraží, jedna nám naložila batohy do aura, druhá s námi jela tramvají a noc jsme strávili v útulném prostředí jejich kláštera. Ráno nám boromejky připravily snídani a po ranních chválách nás sestra Vincenta provedla v moderním kostele, který je takřka propojený s jejich domem. Pak už jsme ale museli vyrazit na cestu do Polska. Vleklo se to, jen co je pravda. Ve tři hodiny jsme ale vystupovali na nádraží v Częstochowe. Ubytovali jsme se v areálu poutního místa, dali si pořádnou večeři a pak jsme slavili mši sv. u starobylé ikony Panny Marie częstochowské. Krátce jsme si prohlédli celé poutní místo a rozešli se k soukromému programu až do modlitby nešpor. Ráno jsme si museli přivstat, hlavní mše sv., při které se odkrývá ikona Panna Marie, začíná už v šest hodin. Pro mnohé z nás to bylo velké, velké pokání. Kolem nás bylo mnoho poutníků, zažili jsme, co toto místo znamená po Poláky. Pak snídaně a protože jsme se rozhodli jet dřív než bylo původně plánováno, museli jsme zbytek poutního areálu stihnout v jedné hodině. Obešli jsme hradby s krásnou křížovou cestou a vyškrábali se na vysokou věž, odkud byl úžasný rozhled do širokého okolí. Pak ještě desátek za farnost a mládež v kostele a už jsme museli běžet na vlak. Cesta zpátky byla nekonečná, skoro deset hodin ve vlaku. Krátili jsme si to všelijak, přesedáváním z jednoho kupé do druhého, karbanem, zlobení nebo spánkem. Nakonec jsme však přece jen dorazili do Plzně. A rychle spát, druhý den šla brzo ráno většina z nás do školy nebo do práce.