Říjnové setkání dětí na faře

Fotografie si můžete prohlédnout ZDE. „Copak jsme to Hedviko dělali?“ Hedvika nic neříká, usmívá se a stydí se. To se smí. A my všichni víme, že jsme vyráběli krásné podzimní ježky a prožili krásný podzimní den. Výtvarně nás vedla Pavla Hánová a její dcera Nikola. Do výtvarné činnosti se zapojili malí i velcí. Byla to taková krásná a pokojná atmosféra. Pracovali jsme tiše a na mnohých bylo znát, že mají krásné výtvarné nadání. Nejmenší děťátko se spokojeně chovalo v maminčině náručí a vzduch voněl čajem, bábovkou a jablky. Líbilo se nám i to, že děti, které neměli zrovna chuť vyrábět se mohli prohánět svobodně po farní zahradě, hrát na schovávanou, pálkovanou, klouzat se, ... prostě řádit. Když se blížilo poledne, dostali jsme se přes překážkové lešení až na zvonici, kde si všichni zájemci mohli zazvonit. Čekání na pravé poledne, jsme si zpestřili házením míčku přes trámy krovu. Po skončení jsme i vyzkoušeli nečekaně funkčnost alarmu. Funguje. Oběd byl výborný! Vůbec veškeré občerstvení byly samé dobroty. Po obědě jsme šli pouštět draky. Bezvětří není pro pouštění draků to pravé ořechové, ale ořechů bylo všude spousta, tak jsme sbírali a mlsali. Díky bezvětří jsme si zahráli spoustu her, které nám Pavel nabídl. A tak jsme závodili na špalkách, slaňovali do rokle – to byl vrcholný zážitek pro děti, probádali jsme tajuplnou stavbu, kouleli pneumatiku, přetahovali se na laně – tato soutěž se velmi moc líbila vítěznému družstvu a zdolali borovicovou opičí dráhu. A pak hurá do teplíčka, na sváču, čajíček a kafíčko. Naše setkání jsme zakončili ve farní kapli zpěvem a společnou modlitbou.
Moc a moc děkujeme všem organizátorům za milé setkání a těšíme se na další!
Libuše a Karel a Linda