Aktuálně

O prodlouženém víkendu 28. 4. - 1. 5. 2017 vyrazily rodiny farnosti na bývalou faru v Dobré Vodě u Hartmanic, jejíž kostel je známý svým unikátním skleněným oltářem, betlémem a křížovou cestou. Čas jsme trávili výlety po Šumavě (např. kostel sv. Mořice u Annína, řeka Vydra), modlitbou a snahou o přežití nájezdů dětské smečky. Fotky si prohlédněte ZDE.

Fotky si prohlédněte ZDE. V sobotu 22. dubna 2017 se konalo další setkání dětí. Začínalo se jako obvykle mší sv. v dýšinském kostele. Po ní se přítomní účastníci rozdělili na tři skupiny a rozeběhli se po hřbitově luštit zprávu z písmen na náhrobcích. Když už konečně byla kompletní, vytáhli jsme lano, sedák a karabinu s kyblíkem a vyzkoušeli jsme základní techniky slaňování, abychom je použili ještě odpoledne v terénu. Po dobrém obědě tvořeném – jak jinak – špagetami jsme dvěma auty vyrazili do Druztové.

Několik fotek ze slavení velikonočního tridua v dýšinském kostele si prohlédněte ZDE.

V neděli 2. 4. 2017 vypukla na dýšinské faře postní duchovní obnova pod vedením domažlického kaplana a ředitele diecézního centra mládeže P. Pavla Fořta. Po snězení oběda v podobě párků a křenu jsme se zaposlouchali do svou přednášek zmíněného kněze, abychom se v mezičase mezi nimi mohli věnovat modlitbě nebo přistoupit ke zpovědi. Ve čtyři hodiny pak vše ukončila krátká adorace v kostele a svátostné požehnání.

Fotky si prohlédněte ZDE. V sobotu 1. dubna 2017 se dýšinská farnost vypravila na poť do trapistického kláštera Nový Dvůr Bratři trapisté přišli asi před dvaceti lety do našich končin z Francie. Uprostřed krásné přírody opravili rozpadlý barokní hospodářský dvůr tepelského kláštera. K němu pak přistavěli kostel, který navrhoval britský minimalistický architekt J. Pawson a patří ke světovým klenotům moderní architektury. Společenství bratří trapistů se řídí heslem sv. Benedikta ora et lebora (modli se a pracuj).

Fotky si prohlédněte ZDE. Jak to bývá zvykem, jednu sobotu v měsíci (tentokrát to bylo 25. 3. 2017) obětujeme čas pro přírodu a děti. Opět jsme začali mší svatou v devět hodin ráno, uvařili jsme si oběd, rozdělávali oheň, který se tedy nepovedl. A vyrazili jsme za pokladem naší Země, tedy za přírodou. Jeli jsme do Plas do muzea u kláštera, kde děti mohly poznat, jak vypadaly domácnosti v 19. a 20. století. Potom nás čekala krásná túra okolo řeky...

Fotky si prohlédněte ZDE. Dýšinský kostel byl posvěcen 15. března 1328 a už pár let si to připomínáme slavením posvícení v sobotu nejblíž tomuto datu. Letos to vyšlo na 18. březen. Začalo se už v pátek, kdy se po mši sv. vystavila v kostele Eucharistie a lidé se střídali po hodinách celou noc a celý den v modlitbě. V sobotu o půl šesté večer byla slavnostní mše sv., o 689 let a tři dny později, než jistý pomocný biskup pražský Přibyslav kostel vysvětil.

V pátek 17. 3. 2017 se večer na dýšinské faře sešli ti, kdo se toužili seznámit s krásami africké přírody. Marek Novotný, který nedávno podnikl náročnou cestu po Ugandě, si pro nás připravil výbornou přednášku, při níž jsme se mohli seznámit s touto mimořádnou zemí, v níž pramení Nil, a vynadívat se na fotky slonů, zeber, antilop a nosorožců, s nimiž se náš přednášející setkal. Jako bonus se navíc nabízel chléb s africkou specialitou: arašídovým máslem a banánem. Celá přednáška se protáhla na více než dvě hodiny a rozhodně stála zato.

O víkendu 10. - 12. března 2017 vyrazila naše farnost spolu s plzeňskými studenty opět na naše obvyklé místo duchovních obnov v klášteře ukrytém uprostřed přírody v Lomci u Vodňan. Začali jsme v pátek večer mší sv., pak následoval úvod do duchovní obnovy, v němž jsme se dozvěděli, že nás bude celou dobou provázet Ježíšovo podobenství o marnotratném synovi z Lukášova evangelia. Po dobrém vyspání se nás v sobotu čekaly tři promluvy, mezi nimi soukromá modlitba, adorace, breviář, křížová cesta a mše svatá, večer pak konference, při níž se mohl každý svěřit s tím, co jej oslovilo.

Fotky si prohlédněte ZDE. V sobotu 25. 2. se konalo setkání dětí farnosti. Jako obvykle jsme zahájili den mší svatou pro děti. Poté jsme šli na šálek čaje na faru. Když jsme se trošku zahřáli, šli jsme na hřbitov plnit různé úkoly. Po nich jsme šli zpět na faru, kde jsme si udělali špagety. Když jsme se najedli, nasedli jsme do auta a jeli do Rokycan, odkud jsme šli pěšky na rozhlednu zvanou Kotel.