Buřty, čerti, žáby

Fotografie si můžete prohlédnout ZDE. V sobotu 18. května 2013 jsme rozfoukali zamračené nebe, vybavili batohy svačinou, nohy obuli do „nepromokaváků“ a už jsme si to šupajdili do kopce přeprudkého za Dýšinou směr Kokotsko. Příroda nasáklá deštěm nám ukazovala všeliké své krásy a my zhluboka dýchali tu jarní smršť svěžesti. Děti prolezly kdejaký potůček, vyšplhaly na staletý kmen smrku, ochutnaly vodu ze studánky. U velké skály, kterou zde musel kdysi odhodit čert, Pavel rozdělal oheň z třísek, které ukrýval celou dobu v batohu. Tak jsme si i za velkého mokra mohli upéct přesladké „máršmelouny“, které jaksi vytěsňují v poslední době tradiční český buřt. Ale i buřty zavoněly a zmizely raz dva. Středověká vesnice Kokotsko nás překvapila tím, jak se jevila neviditelná. A největší radost snad dětem udělali malí skokánci zelení, kterých v tamějších vodách nově revita-lizovaných rybníků bylo přemíra. Cesta zpátky nebyla ledajaká. Leckdy jsme se díky pravidlům jisté hry ocitli na stromě, či v příkopě, někteří dokonce dělali v samém zápalu i kotrmelce vzad, že Harry :-).
Mařu Peroutková